27. března 2026
Gastronomie je náročný obor, který vyžaduje disciplínu, fyzickou zdatnost i časovou flexibilitu. Přestože se česká gastronomická scéna dynamicky rozvíjí, ženy stále tvoří v profesionálních kuchyních menšinu. Je to škoda, protože jejich přístup, cit pro detail, empatie a schopnost vnímat celkový zážitek hosta přinášejí do gastronomického prostředí jedinečnou hodnotu.
Pohlaví by v tomto oboru nemělo hrát roli. Rozhodující jsou dovednosti, odhodlání a vztah k práci. Přesto čelí často šéfkuchařky výzvám spojeným s fyzickou náročností práce a časovou zátěží, které je třeba překonat. Představujeme vám ženy, které nejen že tyto překážky zvládly, ale zároveň formují moderní českou gastronomii a ukazují mladé generaci, že se v tomto náročném, ale krásném oboru vyplatí hledat vlastní cestu.
Sabina Keltnerová
Sabina Keltnerová zahájila svou profesní dráhu v cukrárně Myšák a dnes má na starosti sladkou část menu v restauraci Štangl. Ve své práci sází na jednoduchost a preciznost. V roce 2026 byla oceněna titulem Gault&Millau Cukrářka roku, který potvrzuje její výraznou pozici na české gastronomické scéně.
Co pro Vás znamená být ženou v gastronomii?
Mám velké štěstí na tým, se kterým pracuji, a proto příliš nevnímám rozdíl mezi muži a ženami v gastronomii. Rozhodně jsem zjistila, že ustojím víc, než si myslím, a díky tomu jsem se dost obrnila. A také vím, že se na své dámské i pánské kolegy mohu obrátit s čímkoliv a bez jakékoliv obavy.
Jakou radu byste dala (mladým) ženám, které uvažují o kariéře v gastronomii?
Je důležité dělat věci, za kterými si stojíte – nedělat nic, co by vám bylo proti srsti. Nebojte se za sebe postavit, ale nezapomínejte při tom na pokoru. Hlavně mějte oči otevřené, snažte se vzít si z každé zkušenosti maximum a načerpat co nejvíc od těch, kteří vás obklopují.
Miluše Makó
Miluše Makó je šéfkuchařkou restaurace Green Table. Specializuje se na moderní vegetariánskou kuchyni s důrazem na sezónnost, udržitelnost a zero waste přístup. Je členkou Bocuse Academy Czech Republic, věnuje se mentoringu mladých kuchařů a působí také jako lektorka Gourmet Academy.
Co pro Vás znamená být ženou v gastronomii?
Vařím od dětství. Vyrůstala jsem v prostředí kuchyně díky mé mamince a vaření pro mě nikdy nebylo pouze profesní volbou. Je to způsob, jak přemýšlím o světě, jak vyjadřuji vztah k lidem a respekt k surovinám. Gastronomie pro mě není pouze zaměstnání, ale dlouhodobý závazek a smysl života.
Být ženou v tomto oboru pro mě nepředstavuje výhodu ani omezení. Rozhodující je kvalita práce, vytrvalost a schopnost nést odpovědnost. Šéfkuchař podle mého názoru nemá být pouze dobrým kuchařem. Musí být zároveň lídrem, který rozumí fungování týmu i provozu jako celku.
Jakou radu byste dala (mladým) ženám, které uvažují o kariéře v gastronomii?
Vzkázala bych jim – a nejen ženám, ale všem mladým lidem, kteří chtějí do gastronomie – aby se připravili na fyzickou i psychickou zátěž. Je to náročná profese, která vyžaduje odolnost, disciplínu a skutečný vztah k práci.
Doporučila bych také budovat si zdravé sebevědomí. Mně samotné dlouho chybělo. Mělo by však vycházet ze zkušeností a skutečných dovedností, nikoliv z ega. Je důležité nepřestat se učit, cestovat a zdokonalovat se. Jakmile si totiž člověk řekne, že už umí všechno, v tu chvíli přestává růst.
Barbora Šimůnková
Barbora Šimůnková se gastronomii věnuje od svých 16 let. Zkušenosti sbírala v různých typech provozů, i v zahraničí, a z každé kuchyně si odnesla část svého dnešního rukopisu. Stojí za konceptem restaurace LEAF, kterou vnímá jako osobní projekt a prostor pro realizaci své vize. Vaří s respektem k surovinám, klade důraz na detail a má snahu vytvářet zážitky, které v hostech přetrvávají. V roce 2025 získala titul Gault&Millau Mladý talent roku.
Co pro Vás znamená být ženou v gastronomii?
Mít ostré lokty, kuráž a nenechat se zastrašit kde čím. Umět odpovědět na všechny rádoby vtipné chlapské vtípky. A taky extrémní únavu v určitých fázích měsíce.
Jakou radu byste dala (mladým) ženám, které uvažují o kariéře v gastronomii?
Je to řehole, připravte se na nejhorší. Nikoho nezajímá, jestli hrnec s vývarem je větší než vy, pořád ho musíte zvednout. Osobní starosti se zavírají do skříňky v šatně a „sick day“ v gastru neexistuje.
Vítězslava Bajčanová
Vítězslava „Víťa“ Bajčanová je šéfkuchařkou a manažerkou pražské restaurace Bílá kráva. Inspiraci čerpá především z francouzské venkovské kuchyně a ze svých cest po Evropě a Asii, odkud si přiváží nové podněty a propojuje je s tradičním charakterem restaurace. Prosazuje návrat k poctivé, pomalu připravované kuchyni a restauraci vnímá jako místo setkávání a sdílení.
Co pro Vás znamená být ženou v gastronomii?
Myslím, že ženy do gastronomie přinášejí silný cit pro estetiku, design, detail a schopnost vnímat atmosféru prostoru. Pro restaurace určité úrovně je to velmi důležité, protože dobře připravené jídlo je dnes už samozřejmostí. Hosté si přicházejí pro celkový zážitek a vyladěné jídlo je jen malou částí tohoto celku.
Často se také uvádí, že ženy mají citlivější a pestřejší vnímání chutí, což může být při práci s jemnými nuancemi velkou předností. Vůbec to nevnímám jako střet dvou světů. Gastronomie je především o práci, disciplíně a vášni – to je základ bez ohledu na to, jestli jste muž nebo žena. Je pravda, že v profesionálních kuchyních není žen tolik. Práce je časově i fyzicky náročná a skloubit ji s rodinným životem není vždy jednoduché. O to víc si vážím každé ženy, která se pro tuto cestu rozhodne.
Jakou radu byste dala (mladým) ženám, které uvažují o kariéře v gastronomii?
Aby se nebály. Gastronomie je krásný obor. Pokud to chcete dělat, dělejte to naplno. Nečekejte, že vás někdo bude šetřit, ale nenechte si ani namluvit, že na to nemáte. Učte se od těch nejlepších, cestujte, ochutnávejte a ptejte se. A hlavně si najděte vlastní styl, protože kopírovat ostatní je snadné, ale dlouhodobě uspěje jen ten, kdo najde ten svůj. A ještě jedna věc – vydržte, ono to nepřijde hned.
Tereza Vyhlídalová
Tereza Vyhlídalová je šéfkuchařkou restaurace Semmering v pražských Hlubočepích. Gastronomii se věnuje téměř 10 let a prošla řadou provozů, které ji formovaly profesně i lidsky. Ve své kuchyni klade důraz na poctivost, chuť a detail. Kromě práce v restauraci se věnuje tvorbě obsahu na sociálních sítích, kde přibližuje zákulisí kuchařské profese i své kulinářské zkušenosti.
Co pro Vás znamená být ženou v gastronomii?
Být ženou v gastru pro mě znamená kombinovat sílu a citlivost. Je to pořád poměrně tvrdé prostředí, kde se jede na výkon, disciplínu a tlak. Myslím si ale, že ženy do něj přinášejí empatii, smysl pro detail a schopnost vnímat atmosféru i hosta jako celek. Nechci být „žena, která to zvládla“, ale prostě profesionál, který svou práci dělá naplno – bez ohledu na pohlaví.
Jakou radu byste dala (mladým) ženám, které uvažují o kariéře v gastronomii?
Ať se nebojí. V gastronomii to není jednoduché, ale pokud ji milujete, stojí to za to. Nenechte se odradit stereotypy ani tím, že někdo pochybuje. Pracujte na sobě, učte se, ptejte se a budujte si vlastní styl. A hlavně vydržte. Vytrvalost je v kuchyni silnější než talent.
Světlana Mironova
Světlana Mironova pochází ze Severního Kavkazu a v mládí vůbec nepřemýšlela o tom, že se jednou bude živit gastronomií. Vařit se naučila především pro svého manžela a právě tento základ dnes přirozeně prostupuje jejím stylem. V roce 2021 spoluzaložila brněnskou restauraci Cha-Cha, kde dodnes působí jako šéfkuchařka a spolumajitelka. Ve své tvorbě propojuje tradici kavkazské kuchyně s vlastním autorským pohledem.
Co pro Vás znamená být ženou v gastronomii?
Znamená to pro mě na jednu stranu vstoupit na území, které bylo tradičně mužské, a na druhou stranu pokračovat v ženské roli pohostinné paní domu. Být ženou v gastronomii je pro mě přirozené a harmonické. Kdybych se narodila jako muž, možná bych stejně došla k tomu, co dělám dnes. Je to tvrdé prostředí, ale baví mě rozhodovat, hledat řešení, nést odpovědnost a mít radost z práce. Gastronomie je můj oceán, tady jsem doma. Zní to možná pateticky, ale je to upřímné. Opravdu velmi miluji to, co dělám.
Jakou radu byste dala (mladým) ženám, které uvažují o kariéře v gastronomii?
Ženám, které chtějí do gastronomie, říkám: „Mějte jasný důvod, proč tam jdete. Gastro je náročné, ale krásné – vyžaduje odvahu, disciplínu a trpělivost. Učte se od zkušenějších, zachovejte si svůj rukopis a nezapomeňte na sebe – káva a smysl pro humor jsou vaši nejlepší spojenci.“
